1Sa 20 | CzeCSP | STEP | David utekl z Nájótu u Rámy, ⌈přišel za Jónatanem a zeptal se:⌉ Co jsem udělal? Jaká je má vina a jaký je můj hřích vůči tvému otci, že usiluje o můj život?

1 Samuel 20

David a Jónatan

1 David utekl ^{▼▼19,18; 21,11} z Nájótu u Rámy, ⌈přišel ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}za Jónatanem a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se:⌉ ^{▼▼h.: šel a řekl před J.} Co jsem udělal? ^▼▼17,29 Jaká je má vina a jaký je můj hřích ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}vůči tvému otci, že ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}usiluje o můj život? ^{▼▼h.: hledá mou duši; 23,15; 2S 4,8; 16,11} 2 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl mu: ⌈Ať je to od tebe vzdáleno,⌉ ^{▼▼n : To nikdy!; 14,45; 22,15*} nezemřeš. ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, můj otec neudělá ^{▼▼K.: udělá jemu} ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic ⌈velkého ani malého,⌉ ^{▼▼n : důležitého ani obyčejného; Nu 22,18} aniž by mi ^{▼▼h.: mému uchu; 22,17} to prozradil. ^{▼▼n.: odhalil; Am 3,7} ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč by můj otec ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}něco takového přede mnou skrýval? ⌈Není tomu tak.⌉ ^{▼▼n.: To není možné} 3 David se ještě zapřísahal: Tvůj otec ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}dobře ví, že jsem ⌈nalezl milost ve tvých očích⌉ ^{▼▼n: u tebe získal přízeň; v. 29; 1,18} a řekl si: Ať se to Jónatan nedozví, jinak se bude trápit. Avšak jakože živ je Hospodin a jakože ⌈živ jsi ty,⌉ ^{▼▼h.: je živa tvá duše; 1,26; 17,55; 25,6} jen ⌈krok je mezi mnou a smrtí.⌉ ^{▼▼n : krůček mě dělí od smrti} 4 Jónatan Davidovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pověděl: ⌈Cokoliv řekneš,⌉ ^{▼▼h.: Co řekne tvá duše} to pro tebe udělám.

5 Nato David Jónatanovi řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, zítra je novoluní ^{▼▼[svátek Róš Chódeš (Nu 10,10; 28,11—15; 2Kr 4,23; Iz 1,13; Ko 2,16), kdy ustávala práce (Am 8,5)]} a já ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}mám zasednout s králem k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}jídlu. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Propusť mě, abych se až do třetího večera ukryl ^▼▼19,2 na poli. 6 Jestliže ⌈mě bude tvůj otec postrádat,⌉ ^{▼▼n.: tvůj otec zjistí, že chybím; 17,18} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekni: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení, aby si mohl odběhnout do svého města Betléma, neboť je tam ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}každoroční ^{▼▼1,21; 2,19} oběť pro celou čeleď. 7 Jestliže řekne: Dobře, ⌈znamená to pokoj pro tvého otroka.⌉ ^{▼▼n : bude se tvému služebníkovi dařit dobře} Ale jestliže se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}velmi rozzlobí, věz, že ⌈je rozhodnut vykonat něco zlého.⌉ ^{▼▼h.: zlo od něj došlo konce (tj. uzrálo)} 8 Prokaž ^{▼▼h.: Uděláš na … (na rozdíl od obvyklé vazby 15,6; 2S 2,5: udělali jste se …)} svému otroku milosrdenství, ^{▼▼15,6; 2S 2,5} neboť jsi uvedl svého otroka v Hospodinovu smlouvu se sebou. Jestliže je na mně vina, ^{▼▼v. 1; 2S 14,32!} usmrť mě ty. ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč bys mě ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vodil ke svému otci?

9 Jónatan ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ať je to od tebe vzdáleno. ^▼▼v. 2 Jestliže se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu dozvím, že ⌈můj otec je rozhodnut ^{▼▼vv. 7.33} vykonat vůči tobě něco zlého,⌉ ^{▼▼h.: dovršilo se zlo od mého otce, aby přišlo na tebe; srv. Est 7,7} ⌈ ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}oznámím ti to.⌉ ^{▼▼h.: cožpak ti to neoznámím?} 10 David se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal Jónatana: Kdo mi to oznámí, když ^{▼▼n.: +nebo co} ti tvůj otec odpoví tvrdě? 11 Jónatan řekl Davidovi: Pojď, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vyjděme na pole. A oba vyšli na pole.

12 Jónatan řekl Davidovi: ⌈Při Hospodinu, Bohu Izraele,⌉ ^{▼▼n.: Hospodin, Bůh Izraele, je svědkem; var: Jakože je živ H. …} zítra ^{▼▼n.: + přísahám, že} touto dobou či pozítří se vyptám svého otce. Jestliže ⌈bude s Davidem dobře,⌉ ^{▼▼16,16; n : bude Davidovi nakloněn} tehdy ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}pošlu ^{▼▼h.: což nepošlu tehdy; srv. v. 9!} za tebou a prozradím ^▼▼v. 2 ti ^{▼▼h.: ve tvé uši} to. 13 Jestliže můj otec zamýšlí ^{▼▼n.: připravuje; h.: se líbí mému otci} vůči tobě zlo, ať tak Hospodin učiní Jónatanovi a ještě přidá, ^{▼▼14,44; 25,22*} pokud ti to neprozradím a nepropustím tě, abys odešel ^{▼▼h.: a půjdeš} v pokoji. Ať je Hospodin s tebou, tak jako ^{▼▼10,7; 18,12; 2S 5,10; Joz 1,17; 1Kr 1,37} byl s mým otcem. 14 Dokud ještě žiji, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}prokazuj mi ⌈Hospodinovo milosrdenství,⌉ ^{▼▼tj. věrnost přísahanou ve smlouvě před Hospodinem} ⌈abych nezemřel.⌉ ^{▼▼n.: a až zemřu,} 15 Navěky ⌈neodejmi své milosrdenství mému domu, ^{▼▼tj. mé rodině; 2S 9,1} i potom, co Hospodin do ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jednoho vyhladí⌉ ^{▼▼h.: nevytneš … až vytne} Davidovy nepřátele z ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}povrchu ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země. 16 Tak Jónatan ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}uzavřel s domem Davidovým ^{▼▼2S 3,1.6; 1Kr 12,20nn; Iz 7,2} smlouvu a dodal: ⌈Ať Hospodin ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}vyžaduje její naplnění i skrze⌉ ^{▼▼h.: Ať /+ji/ H. hledá z ruky; srv. Iz 1,12} Davidovy nepřátele. 17 Jónatan ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}znovu zapřísahal Davida při své lásce k němu, protože ho miloval ⌈jako ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}sám sebe.⌉ ^{▼▼18,1.3; h.: láskou své duše}

18 Jónatan mu řekl: Zítra je novoluní. Budeš postrádán, ^▼▼v. 6 protože tvé sedadlo bude prázdné. 19 Třetího dne rychle ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}sestup, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jdi na místo, kde ses ukrýval v den činu, ^{▼▼n.: minulého incidentu / minule; 19,2nn} a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zůstaň u ⌈kamene Ezelu.⌉ ^{▼▼n.: hromady kamení; srv. v. 41} 20 Já vystřelím tři šípy ^{▼▼srv. 2Kr 13,15} v tu stranu, jako bych střílel ^{▼▼h.: posílal} na terč. 21 Pak ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zrovna pošlu služebníka ^▼▼9,3p se slovy: Jdi a najdi šípy. Jestliže služebníkovi ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jasně řeknu: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, šípy jsou ⌈blíž k tobě,⌉ ^{▼▼h.: od tebe a sem; n.: na této straně} seber ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je, pak přijď, protože to znamená pokoj pro tebe ^{▼▼v. 7; h.: pokoj tobě} a ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic ti nehrozí, ^{▼▼n.: se neděje; h.: není věc} jakože živ je Hospodin. 22 Jestliže však mladíkovi ^▼▼17,56 řeknu: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, šípy jsou ⌈dál od tebe,⌉ ^{▼▼h.: od tebe a dál; n.: na vzdálenější straně} jdi, protože tě Hospodin posílá pryč. 23 ⌈Ohledně ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci, o které jsme se já a ty domluvili,⌉ ^{▼▼n.: Slovo, které jsme si já a ty řekli; vv. 12—17} ať je Hospodin svědkem ^{▼▼v. 42; 12,5; Gn 31,49n} mezi mnou a tebou navěky.

24 David se pak ukryl na poli. Když nastalo novoluní, král zasedl ⌈za ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}stůl k jídlu.⌉ ^{▼▼n.: k jídlu /h.: chlebu/, aby pojedl; srv. v. 5+27} 25 Král seděl na svém sedadle jako jindy, na sedadle u stěny. ⌈Když Jónatan vstal, Abnér si sedl⌉ ^{▼▼n.: Jónatan stál, zatímco Abnér seděl; LXX: byl naproti} Saulovi po boku. Davidovo místo bylo prázdné. 26 Saul onen den nic nepověděl, neboť si řekl: ⌈Něco se mu přihodilo,⌉ ^{▼▼n.: Je to náhoda; $} ⌈je nečistý, ano,⌉ ^{▼▼n: Náhodně se znečistil a ještě; 16,5; Lv 7,20; 15,5.16} není čistý.

27 Stalo se, že příští den, druhý den ⌈nového měsíce,⌉ ^{▼▼n.: po novoluní} bylo Davidovo místo zase prázdné. Saul řekl Jónatanovi, svému synu: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč nepřišel syn Jišajův ani včera ani dnes ke ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}stolu? 28 Jónatan Saulovi odpověděl: David si ode mě naléhavě vyžádal dovolení ^▼▼v. 6 jít do Betléma. 29 Řekl: Propusť mne, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, neboť máme ve městě ⌈rodinnou oběť⌉ ^{▼▼n.: obětní hod pro naši čeleď} a můj bratr mi to přikázal. A tak jestliže jsem nalezl milost ^{▼▼v. 3; 25,8*} ve tvých očích, nech mě odejít, abych viděl své bratry. Proto nepřišel ke královskému stolu.

30 Saul vzplál proti Jónatanovi hněvem a řekl mu: Ty ⌈synu zvrácené ^{▼▼srv. Př 12,8} odbojnice.⌉ ^{▼▼n : jeden zvrhlý buřiči (srv. příbuzné h. výrazy — Joz 22,22; 2Kr 18,7; Neh 2,19); [jako projev své žárlivosti a nenávisti vůči Davidovi použil Saul velice silná emotivní slova (něco jako: zkurvenej spratku), která většina překladů zjemňuje vzhledem k očekávání čtenářů vůči Písmu svatému]} Vždyť ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}jsem to věděl, že je ti milý ^{▼▼Př 21,3; n : jsi vstoupil do smlouvy; n.: si vyvoluješ / dáváš přednost} syn Jišajův, ke tvé hanbě a k hanbě nahoty tvé matky. 31 Vždyť po všechny dny, co bude syn Jišajův živ na ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi, nebudeš pevně stát ty ani tvé království. Teď pošli a doveď ho ke mně, protože ⌈je synem smrti.⌉ ^{▼▼n.: jistě zemře / propadl smrti; 26,16; 2S 12,5; 1Kr 2,26v}

32 Jónatan odpověděl svému otci Saulovi a řekl mu: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč by měl být ^{▼▼::19,6.17} usmrcen? Co provedl? 33 Saul po něm vrhl kopí, ^{▼▼18,11; 19,10} aby ho probodl. A tak Jónatan poznal, že jeho otec je rozhodnut ^▼▼v. 9 Davida usmrtit.

34 Jónatan planoucí hněvem vstal od stolu a druhý den měsíce nejedl ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm, protože se trápil kvůli Davidovi, že ho jeho otec vystavil hanbě. ^{▼▼srv. Př 28,7; Jb 19,3}

35 Ráno se stalo, že Jónatan vyšel na pole na setkání s Davidem. Byl s ním mladý služebník. ^{▼▼v. 21; 36nn; 14,1; n: chlapec} 36 Řekl svému služebníkovi: Běž a najdi šípy, které vystřelím. Zatímco služebník běžel, vystřelil před něj šípy. ^{▼▼dle var.; TM: sg.; srv. v. 20} 37 Když služebník přišel na ⌈místo, kam dopadly šípy, které⌉ ^{▼▼dle var.; TM: sg; h.: místo šípu} Jónatan vystřelil, Jónatan za služebníkem zavolal: Šípy ^{▼▼dle var.; TM: sg; h.: místo šípu} jsou ještě dál od tebe. ^{▼▼h.: od tebe a dál; v. 22} 38 Jónatan za služebníkem zavolal: Rychle, pospěš si, neotálej! ^{▼▼srv. Jr 4,6; 14,6; h.: nestůj; n.: Co stojíš?} Jónatanův služebník posbíral šípy a přišel ke svému pánu. 39 Služebník o ničem nevěděl. Jen Jónatan a David znali tu úmluvu. ^{▼▼h.: věc; n : o tom věděli} 40 Jónatan dal svou výstroj ^{▼▼14,1; n.: své zbraně} služebníkovi, který byl s ním, a řekl mu: Jdi a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}odnes to do města. 41 Když služebník ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}odešel, David vstal ^{▼▼[pro spojení slov vstát + klanět se (poklonit) srv. Gn 19,1; 23,7; 33,10; Lv 19,32; 1S 20,41; 1S 25,41; 1Kr 2,19; Jb 29,8; Iz 49,7]} zpoza hromady, ^{▼▼dle LXX; TM: od jihu; $; srv. v. 19} padl tváří k zemi ^{▼▼24,9; 2S 14,4.22; Rt 2,10; 1Kr 1,23; Gn 33,3; 42,6} a třikrát se poklonil. ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Jeden druhého políbili a ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden jako druhý plakali, ⌈ale David víc.⌉ ^{▼▼n.: až se David vzchopil / ovládl; h.: stal velkým; $} 42 Jónatan řekl Davidovi: ⌈Jdi v pokoji,⌉ ^{▼▼1,17; Ex 4,18; Sd 18,6; 2S 3,21} protože ^{▼▼n.: jak} jsme si my dva přísahali ^{▼▼n.: + přátelství; Př 18,24} v Hospodinově jménu ^{▼▼srv. Jr 12,16; Iz 48,1; 1S 28,10v} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Hospodin budiž ^▼▼v. 23 svědkem mezi mnou a tebou i mezi potomstvem ^{▼▼2S 9,1} mým a tvým až navěky.